pomalá móda

Nakupujte a myslete pomalu

„Tričko za stovku? To tam přece nemůžu nechat!“ Nakupujeme věci, které nepotřebujeme jen proto, že jsou levné. Nestaráme se, kdo zboží vyrábí a za jakých podmínek. Nemyslíme do budoucna, koupíme si levnou a nekvalitní věc, která nám po půl roce přestane sloužit, a tak ji vyhodíme a koupíme si další. A právě s tímto stylem nakupování se snaží bojovat zastánci „slow fashion“, tedy pomalé módy.

Jedno moudré rčení říká, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci, což skvěle vystihuje koncept slow fashion. Zastánci tohoto životního stylu, který bojkotuje současnou masovou produkci textilního průmyslu, preferují kvalitu nad kvantitou a kupují výrobky od lokálních designerů a návrhářů. Jejich podporou chráníme naše životní prostředí, a ještě k tomu získáme kvalitní, nadčasový a originální módní kousek, který vydrží dlouhá léta. Součástí konceptu je také myšlenka hlubšího přemýšlení o tom, odkud nakoupené oblečení pochází. Pomalá móda je životní styl, kterému nejsou lhostejné osudy lidí pracujících v továrnách oděvního průmyslu. Ti totiž obvykle dostávají minimální mzdu za práci v nelidských a zdraví škodlivých podmínkách.

módní průmysl

Co je to slow fashion?

Jak už název napovídá, koncept slow fashion je o zpomalení a odstranění bezmyšlenkovitého a zběsilého nakupování. Všichni jsme to asi někdy zažili – ten pocit nákupní horečky, kdy nutně musíme mít ten módní kousek vystavený ve výloze. Po chvilce zjistíme, že je za super akční cenu. Neváháme ani minutu a pouštíme se do dobrodružné cesty za nejlepším a nejlevnějším kusem oblečení. Napadlo vás někdy, proč je oblečení v mezinárodních řetězcích tak levné? Není to jen tím, že mzda dělníků je skutečně nízká. Oblečení se také vyrábí z nekvalitních materiálů a takovým způsobem, že se není čemu divit, že nevydrží více než jednu sezónu. Je to vlastně marketingový tah prodejců. To oblečení ani nemá za úkol sloužit několika generacím, jak jinak by vás módní značky znova přilákaly ke koupi dalších produktů?

Stejný tlak vyvíjí mezinárodní textilní řetězce společně s některými módními časopisy. Prodejny a e-shopy jsou narvané k prasknutí. Trendy se neustále mění, a tak se musí měnit i prodávaný sortiment. Obchody proto téměř každý měsíc obměňují nabídku. Šaty, které minulý měsíc byly hitem, mizí ze stojanů a vidíme je na věšáku se zbožím v akci. I to je „fast fashion“. I proti tomu pomalá móda bojuje.

Kromě toho všeho je zde další problém – výroba levného a nekvalitního zboží má negativní dopad na naše životní prostředí.  Škodlivý odpad z chemikálií potřebných při výrobě textilií zamořuje okolní řeky a moře, neničíme tak jen životy zaměstnanců, ale ničíme i naši planetu. Módní průmysl je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví na světě. Dopad na životní prostředí začíná už v první fázi výroby, kterou je produkce materiálů a pokračuje dále přes barvení materiálů, až po následné problémy s likvidací. V současné době jsou nejužívanějšími materiály bavlna a polyester. Ač se může zdát, že pěstování bavlny s sebou nenese žádné problémy, opak je pravdou. Během pěstování se používá mnoho pesticidů a herbicidů, rostlina dále spotřebovává velké množství vody a většina produkce pochází z obřích plantáží v Číně, USA, Indii či Pákistánu, kde se často o sklizeň starají děti.

Výroba polyesteru a dalších syntetických materiálů zatěžuje životní prostředí hned z několika důvodů. Tyto materiály se vyrábí z ropy a dalších neobnovitelných zdrojů, s čímž souvisí i další problém, a tím je složitý a dlouhý rozklad. Právě využívání polyesteru je důvod, proč je oděvní průmysl jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví na světě. Při výrobě se používají různá bělidla, barviva, ustalovače a další chemické látky, které ohrožují nejen naši planetu, ale také lidské zdraví. Tento chemický koktejl znečišťuje vzduch, vodu i půdu.

Zpráva z Laboratoře materiálových systémů Massachusettského technologického institutu (MIT) z roku 2015 shrnuje problémy týkající se oděvního průmyslu. Autoři odkazují na analýzu z roku 2009, která odhaduje, že se při výrobě spotřebuje skoro jedna miliarda kWh elektřiny nebo sto třicet milionů tun uhlí, čímž se odvětví oděvů významně podílí na emisi skleníkových plynů. Jako další problém vidí nerovnoměrné rozmístění produkce. Více než ⅔ příjmů výrobců oděvů pochází z vývozu, přičemž více než 60 % produkce se uskutečňuje ve Východní Asie, zatímco v Evropě, USA a Japonsku se vyskytuje 60 % spotřeby.

pomalá móda alias slow fashion

Důležitá je rozvaha a plánování. Vždy se sami sebe zeptejte: „Skutečně to potřebuji?“. Kdysi, v době, kdy nebyly obchody přeplněné nejrůznějšími produkty a lidé čekali frontu na banány, bylo velmi důležité si každý nákup důkladně naplánovat. Zde dochází k mezigeneračnímu střetu, starší lidí totiž často provozují pomalou módu nevědomky. Mladší generace neznají ten pocit nedostatku a pokud ano, tak mají informace pouze z druhé ruky. Lidé zkrátka nejsou zvyklí investovat do oblečení, jelikož mají pocit, že je tato investice zbytečná a nevyplatí se. Ale ona se vyplatí!

Toxická řeka

Organizace Greenpeace prováděla vyšetřování na několika místech, kde je soustředěné velké množství výroby oděvního průmyslu. Zjistila, že například v Indonésii je 60 % výroby umístěné v povodí řeky Citarum. Továrna zařízení PT Gistex provádí polyesterové tkaní a také zpracování za mokra, tedy barvení, potisk a následné dokončení. Testy vody řeky Citarum ukázaly velký obsah toxických chemických látek. Velmi problematické je také znečištění vody v Mexiku. Znečištění je tak rozsáhlé (více než 70 %), že zde lidé trpí nedostatkem vody.

Myslíte si, že je to výjimka? Nikoliv. Je to jen vrcholek ledovce.

Jak být „slow fashion“?

  • preferujte kvalitu nad kvantitou
  • nakupujte nadčasové oblečení, které vynosíte více než jednu sezónu
  • nakupujte jen to, co potřebujete a skutečně využijete
  • nakupujte eticky a ekologicky vyráběné věci
  • oblečení recyklujte, nebo předejte dál – jistě poslouží někomu dalšímu
  • podporujte lokální značky a designéry
  • vyhledávejte fair trade a eko značky
  • zajímejte se o původ oblečení
  • propagujte myšlenky slow fashion, bavte se o této problematice s přáteli
  • vzdělávejte se (filmy, knihy, články, životní příběhy)
móda z druhé ruky

Pomyslné zpomalení módního průmyslu je náročný a velmi zdlouhavý proces, ale každý z nás může být nápomocný. Stačí po mezinárodních řetězcích a obchodních značkách, požadovat etické a kvalitní zboží, byť za vyšší cenu. Změna může nastat až ve chvíli, kdy přestaneme vyžadovat levné a nekvalitní produkty vyráběné dělníky v továrnách, dílnách a tzv. sweatshopech, což je označení pro pracoviště, které má špatné a společensky nepřijatelné podmínky. Až v tu chvíli může dojít ke změně politiky dodavatelů a výrobců. Podobná revoluce už pár let probíhá v oblasti potravinářství, kdy se i Češi konečně začali zajímat o to, co konzumují a začali nakupovat potraviny na farmářských trzích a od místních dodavatelů. Když to jde s jídlem, proč by to nemohlo fungovat i u módy? Slow fashion je zatím nejpopulárnější v Japonsku, USA a západní Evropě. Pomalu ale jistě své místo nachází i v České republice.

Pojem „slow fashion“ poprvé použila v roce 2007 Kate Fletcher z Centra pro udržitelnou módu (Center for Sustainable Fashion). Definovala ji jako módu, která „nepodléhá trendům, je variabilní a nadčasová“. Sama Kate Fletcher se snaží šířit jakousi osvětu o tomto problému a vyzývá k omezování vlastnění počtu oblečení a k recyklaci nevyužívaných věcí.

Kde můžu nakupovat pomalou módu?

Second-handy, bazary

Nákup oblečení z druhé ruky není nic, za co byste se měli stydět. Nejen, že dáte věcem druhou šanci, často také ušetříte a můžete se tak těšit z toho, že vaše peněženka nedostala zabrat. Pokud se chcete vyhnout prohrabování košů a stojanů s nošeným oblečením, využijte možnosti nákupu oblečení z druhé ruky přes internet, například skrze oblíbený portál Vinted.cz (bývalý VotočVohoz), Jarmark.cz či Recycle with love. Často jsou také ve větších městech pořádány nejrůznější veřejné bazary a design markety (Designblok v Praze, Nekonvenční vánoční jarmark v Ostravě, Sustainable Fashion Day v Praze, Mint Market) mnohdy i s charitativním záměrem. Určitě se proto koukněte, zda se zrovna ve vašem městě podobná akce nepořádá. Můžete zde jít nakupovat nebo se stát prodejcem. Mnoho podobných akcí se koná způsobem výměny, kdy přinesete nějaké oblečení a za odměnu si zase můžete odnést něco vy.

Nákup u konkrétních značek a návrhářů

Chcete investovat do kvality a zároveň podpořit místní značky? Pak se určitě zajímejte o návrháře působící ve vašem okolí. Některé můžete navštívit v kamenných prodejnách, jiní fungují jen přes internet. V případě, že se vám nechce investigativně vyhledávat slow fashion značky, využijte některý z portálů, který sdružuje kreativní a šikovné lidi – např. Atelier.cz – i zde najdete krásné a originální módní kousky. Pro inspiraci přikládáme pár jmen a značek pomalé módy:

  • bio kolekce Reset značka Jakoby (návrhářka Kristýna Javůrková) – showroom v Praze
  • Czech Labels & Friends – obchod s pomalou módou v Praze
  • Nila – první pražský obchod s pomalou módou
  • Harddecore – Praha; česká i zahraniční móda
  • Kuráž – české a slovenské značky, prodejna v Praze
  • Sisterconspiracy – prodejna v Praze
  • Wolfgang – Brno, Praha
  • Vivienne Westwood – módní návrhářka a ekologická aktivistka → „Kupujte méně, vybírejte dobře, užívejte dlouho.“
  • Kurator – Praha; obchod s designovými kousky
  • Sutu – slow fashion značka
  • Green Butik – fair trade, eko a slow fashion butik ve Zlíně (bývalý Etique)
  • Flop shop – Olomouc, obchod s produkty lokálních značek
  • U Štěstí Dam – český výrobce módních doplňků z Příbora
  • Sedlářka Danka – ruční výroba kožených produktů pro koně i pro lidi brzy dostupná na Atelier.cz
  • LINE by Linda – Autorská nadčasová móda dostupná na Atelier.cz

Vzdělávejte se a zajímejte se – zdroje informací k pomalé módě

Sledujte dokumenty, čtěte knížky a příběhy, zjišťujte si novinky a aktuality v této problematice. Existuje řada dokumentů, kteří odkrývají zákulisí masové produkce textilního průmyslu. Některé jsou lepší, některé horší, ale jedno mají společné – po shlédnutí se na nakupování budete dívat úplně jinak. Jedním z hodně diskutovaných snímků je již zmiňovaný finský dokument Sweatshop – Deadly Fashion. Dokument v pěti dílech ukazuje fungování textilního průmyslu na příběhů dvou fashion blogerek, které si zkouší těžkou práci za šicím strojem v Kambodži. V rámci cyklu Nedej se! z produkce České televize byl jeden díl věnován pomalé a udržitelné módě. Díl s názvem „Zpomalený šatník“ můžete shlédnout online. Online se můžete také podívat na dokument Cena riflí, který odhaluje hrůzné zákulisí při výrobě oblíbených džínů. Výrobní cena jednoho kusů džínů se pohybuje okolo sta korun, a to i v případě těch značkových, za které v prodejně zaplatíte i dva tisíce. Výrobní cena obsahuje náklady na materiál i pracovní sílu, dokáže si tedy představit, jaký prostor asi mají výrobci na zajištění sociálně zodpovědného a ekologicky udržitelného provozu – nehledě na kvalitu samotného produktu. Do boje proti současnému trendu fast fashion se zapojili i neziskové organizace. Greenpeace v roce 2011 spustila kampaň Detox My Fashion, jejíž cílem je, aby producenti oděvních artiklů přestali do roku 2020 vypouštět chemický odpad z výroby. doporučuji kouknout také na snímek Skutečná cena módy.