Oblečte se do lna. Pomůže Vám Dolna.

Len – krásný, přírodní, ekologicky odbouratelný a tolik specifický materiál. O tom, že práce s ním je jiná než například s bavlnou, nás přesvědčila prodejkyně Dolna, jenž len používá pro výrobu oblečení už řadu let. V rozhovoru nám prozradila, proč si vybrala pro šití právě tento mýty opředený materiál, či jak se o lněné oblečení správně starat.

Jak jste se dostala k šití a práci se lnem? Pamatujete si váš první výtvor?

Touha po tom nemít to stejné, co ostatní, mě přivedla k šití. A co byl můj úplně první výtvor vím naprosto přesně. Byla to sukně ušitá na staré šlapací “Singrovce” po babičce. Bylo mi asi jedenáct let. Nikdy jsem neměla ráda umělé materiály (dederon, krimplen – starší generace ví, o čem je řeč). Už od dětství mi z nich běhal mráz po zádech a dělala se husí kůže. Stejné pocity mám, když občas zavítám do obchodu s textilem a osahám si, z čeho jsou některé oděvy ušity. Obdivuji, co vše jsou lidi ochotni na sebe obléct, a co víc a hůř, oblékají do toho i svoje děti. 🙁

Když jsem se začala šitím živit, šila jsem ze 100% bavlny, převážně pro děti, později jsem rozšířila výrobu o sortiment pro dospělé. Vypomáhalo mi několik švadlen a dodávala jsem do několika obchodů. Pak přišla vlna z Číny a Vietnamu, těm se nedalo konkurovat. Ceny, za které se prodávaly hotové výrobky, by mi nevystačily ani na nákup materiálu. Takže bylo třeba se posunout dál a jinam. Nebylo to hned, ale postupem času se potvrdilo, že všechno špatné je pro něco dobré. K dalšímu posunu stačila jedna zmínka o lnu od mé dobré známé. 🙂

Proč zrovna len, proč ne jiný materiál?

Pro výrobu z tohoto čistě přírodního materiálu jsem se rozhodla  na základě dlouhodobého průzkumu. Prověřovali jsme jeho vlastnosti, zjišťovali názory odborníků i našich babiček a dědečků, studovali jsme naši i zahraniční literaturu a dokonce i energetický dopad. A výsledek? Len vyšel jako nejlepší ze všech možných přírodních materiálů, dokonce lepší než konopí.

Len je nejen krásný, ale rovněž i ekologicky produkovaný a odbouratelný materiál. Co to pro Vás znamená?

Už z otázky je podstata zcela jasná – je ekologický, plně recyklovatelný, biologicky odbouratelný, dále nepotřebuje hnojit a ošetřovat pesticidy.

Pro výrobu lněných tkanin nejsou třeba chemické úpravy jako u tkanin jiných. I když velké snahy o to jsou – aby se méně mačkal, byl jemnější, sanforizovaný (vysrážený). Všechny tyto úpravy bohužel zkracují životnost tohoto úžasného materiálu. Všichni výrobci o tom mohou lidem pět ódy, ale moje zkušenosti jsou jiné. A ten, kdo tvrdí opak? Je to neupřímné a jedná se jen o obchodní tah, nebo  pouhá slepá důvěra ve výrobce? Nevím, to si musí každý sáhnout do svého svědomí. Už jen doporučení prát 100% len na 40°C je docela zarážející. S lítostí a upřímností musím konstatovat, že dnešní látky už nevydrží takovou zátěž, jako vydržely ty za našich babiček. Mám za sebou opravdu letité zkušeností s tímto, i přes to všechno, úžasným materiálem. V poslední době mě, díky dalším zálibám – práce s vlnou, předení a tkaní – cesty zavedly  mezi lidičky, kteří si na malých záhoncích svůj len pěstují a stejně jako krteček, od rostlinky po plátno, vše zpracovávají pro svoje potřeby. Už pohledem na tato plátýnka intuitivně vnímám, že budou mnohem pevnější a odolnější.

Co si myslíte o současné vlně “pomalé módy”, nebo také “slow fashion”? Pomohla Vám tato vlna zájmu o “zodpovědné” oblékání zvýšit obrat?

Myslím si, že bude ještě hodnou chvíli trvat, než se tento trend dostane více do povědomí lidí u nás. Tlaky ostatních obchodních, nejen oděvních, gigantů jsou velmi silné a dobře propracované. Často se pohybuji mezi lidmi podobného smýšlení jako mám já, tehdy mám pocit, že je to úplně normální, nicméně návrat do běžné reality mě vždy rychle vyvede z omylu.

Zájem o lněné zboží má specifická skupina lidí. Jsou to lidé, kteří jsou nějakým způsobem spojeni s Přírodou. Ale myslím si, že se obrat postupně zvyšuje a hlavně, a to je ta největší odměna, se zákazníci vracejí.

Již 20 let jste držitelem značky Český výrobek. Znamená to tedy i to, že samotný len pochází z naší země?

Kolik krásných, namodralých lněných polí nebo aspoň políček jste při cestách naší vlastí viděli? Jo žlutá, to je barva naše. 🙁 A to jsme byli lnářskou velmocí.

K největšímu rozmachu pěstování lnu došlo v období první republiky. V roce 1925 činil výnos sklizeného lnu 13 070 tun, v roce 1929 došlo k poklesu. To se změnilo po druhé světové válce, kdy se výroba začala znova zvyšovat až do osmdesátých let. Po roce 1989 se situace v českém lnářství v mnoha věcech změnila. Nepříznivým vlivem byl snížený odbyt lněných výrobků v zahraničí a pro potřeby armády, s čímž souviselo postupné snižování cen lněného zboží u surovin, pozn.red. Zdroj: psp.cz; uroda.cz

Ale mám štěstí, že ve vedlejší vesnici je rostlinářský ústav, a tam asi před pěti lety vyseli políčko lnu. Byla to nádhera a já se aspoň takto pokochala tou krásou. Letos uvažuji, že si pro potěchu vyseji aspoň maličký záhonek lnu. Třeba bude aspoň na utěrku. 🙂 Ale abych se vrátila k otázce: lněné látky jsou u nás tkané, u mě zpracované, ušité, ale len jako surovina se dováží.

Věnujete se tvorbě profesionálně, nebo je to spíše koníček?

Ano, profesionálně. Můj celoživotní koníček je i moje práce. Většinou to tak dělám s každým novým koníčkem. Proč by mě mělo živit něco, co mě nebaví. 😉

Kolik času strávíte například šitím pánské košile?

To je různé. Záleží to na tom, o jakou košili jde. 😉

Nabízíte například i vyšití monogramu?

Ano, vyšití monogramu zvládám. 🙂

Jak vypadá Váš tvůrčí proces, zkusíte nám jej popsat?

Je pár základních výrobků, o které je stálý zájem, takže u těch už moc tvůrčího procesu neprobíhá, ale jinak to obvykle probíhá tak, že mě něco napadne jen tak třeba na procházce, když usínám, když vidím kus odstřižené látky apod. Někdy nápad nosím delší dobu v hlavě, jindy jej realizuji hned a dopadne to dle původní představy. Často ale od původního nápadu upustím, změním jej a výsledek je pak velké překvapení a to mám moc ráda. 🙂

Kde tvoříte? Doma, nebo máte třeba vlastní dílnu/ateliér?

Mám i velký ateliér, takže tvořím všude: doma, v ateliéru, když počasí dovolí tak i na zahradě. Záleží, co zrovna vytvářím.

Prozradíte nám, jak to u Vás v ateliéru a na zahradě vypadá?

Jak kdy (smích). Když je moc práce, tak to lítá a vypadá to…no – nic, moc, a to nemám ráda. Ale stačí se podívat z okna nebo vyjít na terasu a hned je líp, ale ten pohled musíte vidět, to bych dlouho popisovala. 🙂 Až se dílo dokoná, uvedu vše do původního stavu. 😉 Ateliér mám v podkroví, takže dřevěné trámy a různá zákoutí,  pro mě velmi příjemný prostor.

Zahrada je úplně obyčejná, vždy ve stavu, co mi čas dovolí. Občas si vše roste, jak chce, občas proběhnu a něco poupravím, nejsem jejím otrokem. Ale po mnoha letech manželství jsem se dočkala krásného velkého altánu. Zprvu jsem protestovala proti jeho velikosti, ale teď už ne, hned jak počasí dovolí, přesouvám svoje tvoření právě tam a jeho velikost mi nadmíru vyhovuje. 🙂

Záleží vám na názoru ostatních? Když něco vytvoříte, máte někoho, komu jdete daný výrobek ukázat a vyslechnout jeho názor?

Na názoru ostatních mi záleží, ale jen do jisté míry. Znáte to, co člověk to názor. Sama nemám ráda, když mě někdo do něčeho nutí a tlačí. Musím s tím, co dělám, svým způsobem souznít. Některé tvoření i delší dobu odkládám, ne z lenosti, jak jsem si dřív myslela, ale proto, že tam chybí právě to souznění. Jsem-li k výrobě přece jenom z nějakého důvodu nucena, mám pocit, že výsledek není takový, jak bych si sama představovala. Ale to se vždy týká věcí, které dělám na zakázku. Proto se jim docela vyhýbám. Pokud mi nechají tzv. “volnou ruku”, je to výzva a to je  v pořádku. Myslím, že to ale stejně funguje u většiny kreativních lidí.

Bez jakého nástroje se neobejdete?

V případě šití jsou to šicí stroje a nůžky nebo malá ruční řezačka. Bez těchto pomocníků bych už jen velmi těžce zvládala. 😉 Dnes už mám docela pěknou škálu šicích strojů, protože každý výrobek si žádá to své. Třeba na pohled malá obyčejná čepice vyžaduje práci na několika strojích – rovné šití, sloupový dvoujehlový stroj, overlock (označení speciálního stehu či šicího stroje, který sešívá a začišťuje stehy, pozn.red.) i stroj s volným ramenem.

Čím je práce se lnem jiná?

O tom, že práce se lnem je opravdu jiná, jsem se přesvědčila hned na počátku práce s ním. Byla jsem zvyklá pracovat s bavlnou – s plátnem i úpletem – ale len je opět i v tomto specifický. Já říkám, že je “živý”. 🙂 Stačí se jen lehce dotknout a hned “má jiný tvar”.

Každý kus a díl stříhám skutečně zvlášť. Zrovna nedávno jsem měla zakázku na deset zcela stejných košil, ale ani přesto nevrstvím jako bavlnu, stříhám po jednom. Nestojí to za to, přidávat si práci dalším upravováním, protože je pak každý díl jiný. Ano, existují například možnosti lepit atd., ale to mi nějak nevyhovuje. Samozřejmě nemám ráda sériovou výrobu, proto se k ní nechci dopracovat. To už pak nemá nic moc společného s kreativitou, ale spíš se setrvačností.

Jak uděláte, aby se ve lnu člověk cítil dobře? Není to výrobní tajemství? Přeci jen si lidé mohou myslet, že len tzv. škrábe nebo kouše. Je to mýtus, nebo je třeba len nějak upravit?

Jaképak výrobní tajemství? Jak už jsem se zmínila, výrobci se všemožně snaží, aby změnili původní vlastnosti lnu, aby byl měkký, neškrábal, nemačkal se, zkrátka usilují o to, aby vyhověli požadavkům zákazníků. Vždy je to něco za něco. Ceny rapidně stoupají a životnost se bohužel zkracuje. Když vidím ceny, které si někteří obchodníci žádají, přechází mě zrak. Chápu, že někteří citlivější lidé mohou mít pocit, že len škrábe, ale stačí přežehlit. Změkne i sušením v sušičce, ale to opravdu nedoporučuji, i když jsem našla informace, že je to možné a vhodné. Nedoporučuji ani změkčovací prostředky. Pro mě jsou rozhodující vlastní zkušenosti. Je to  na rozhodnutí každého jedince. Ze zkušeností také vím, že jsou lidé, kteří mají agresivní pot, který velmi zkracuje životnost.

Ale jedno veřejné tajemství přece jenom je. I to jistě potvrdí převážná většina kreativních lidí. Vždy když tvořím, snažím se být v pohodě. Věřím, že energie jsou přenosné, a to jakou energii člověk předá výrobku je výsledek jeho rozpoložení. Ale na druhé straně, jsem zásadně proti jakýmkoliv rituálům apod.

Jak se o lněné oblečení nejlépe starat?

Před prvním použitím vyperte např. v jemném ekologickém gelu, rozhodně bez bělidel a odstraňovačů vodního kamene či aviváže. Vhodné jsou i další ekologické tekuté mýdlové prací prostředky.

Pokud perete v pračce,  nepřeplňujte ji, aby se oblečení moc nekrčilo. Perete-li společně s jinými materiály, může len pohlcovat jemné chloupky z těchto materiálů a ztratí tak svůj lesk a barvu, proto je vhodné při společném praní dát lněné věci (košile, kalhoty, pyžama, ubrusy) do lněného pytle na praní nebo do lněného polštáře. Věci co nejdříve po vyprání vytáhněte na vzduch. Prádlo je dobré hned protřepat a pěkně vyrovnané pověsit, zamezíte tím zbytečnému zmačkání. Máte-li tu možnost,  prostřete ho na krátkou dobu do čisté trávy nebo sněhu na sluníčko, jako za dob našich babiček. Nejnižší teplota pro šetrné sušení v sušičce, jen na krátko, může sušení urychlit, ale dle mých zkušeností se zkracuje životnost. Ještě navlhlé pak můžeme vyžehlit.

Doporučuji prát i žehlit otočené naruby.

Len rád dýchá, a proto vše skladujeme ve skříních volně uložené, občas můžete i provětrat na čerstvém vzduchu. V žádném případě nedáváme do igelitových sáčků, ve kterých by časem začal žloutnout z důvodu nedostatku vzduchu.

Když jsme na cestách, v hotelích je vhodné mít lněné oblečení srolované, nepokrčí se tolik, a pokud je během sprchování vyvěsíme v koupelně, nasaje páru a narovná se. Také je možné pověsit ven na vlhký vzduch třeba přes noc, lépe se pak vyžehlí, je-li to třeba.

Čemu se věnujete ve volném čase, když zrovna netvoříte?

Tvořím něco jiného – někdy patchwork, ale v poslední době hlavně zpracovávám rouna z oveček, peru, češu, barvím, předu, tkám, pletu. 😉 Když přijdou a přijedou děti a vnoučkové, samozřejmě se věnuji jim a to v plném nasazení.

Jak relaxujete?

Budu se opakovat: veškerou prací okolo vlny, kterou získávám od okolních chovatelů, svoje vlastní ovečky nemám, to už bych nezvládala. V létě práce na zahrádce a samozřejmě si najdu čas i na procházky se psem do okolní Přírody, které mám ve svém okolí naštěstí spoustu.

Ale relax na desátou je, když si v úplném klidu, je jedno kdy (ráno, poledne, večer), uvařím čaj nebo malé presso –- to ale jen po obědě – a pustím si nějakou ze svých oblíbených pohádek. To jsem v sedmém nebi. Většinou i tak je košíček s pletením někde poblíž, obvykle celou pohádku nevydržím s rukama v klidu. 😀

Uvažujete rovněž o produktech z konopného vlákna, které má u nás rovněž dlouhou historii?

Já rozhodně ne. Podívejte se na pole konopí – na ty špičaté listy, ostnaté tvary. Jako by vás chtěly probodnout. Ale len? Ten je úplně jiný. Vlní se ve větru, modrá těší oči a uklidňuje mysl. Len vás hladí. Jen “malý” problém: v naší republice, pole lnu jen tak neuvidíte.

Díky Vám jsme mohli na Atelier.cz přivítat i dalšího prodejce, Vaši dceru prodávající pod značkou Tyny. Nabízí se otázka, zda Vaše dcera bude pokračovat v rodinném podnikání, jehož počátky sahají do roku 1997. Jak se na to tváří? 🙂

To se musíte zeptat dcery. 🙂 Je grafická designérka, začala hodně pracovat se dřevem, ale i pokusy se šitím už proběhly a to s velmi uspokojivými výsledky. Občas spolupracujeme, takže uvidíme, co přinese čas.

Máte představu, kolik jste asi mohla za dobu existence Vaší značky obléknout lidí?

Přesnou představu nemám, ale zběžně prověřeno, nějaká ta tisícovka už to bude.

Tento příspěvek by pro představení Vaší značky jistě postačil sám o sobě. Dovolte nám jej zveřejnit a přivítat tím čtenáře tohoto rozhovoru k rozhlédnutí se.

Jistě, zveřejněte. Už jsem si zvykla, že se moje články objevují u všech, co se zabývají lnem. A  tohle je přece ode mě pro mě. 😀

Měníte styl, i když zvolna? To jste správně, zve Vás  „Dolna“.

Že neznáte naši „Dolnu“? Je to nový život ve lnu.

Proto vznikla naše značka, len je krásný, i když se mačká.

Škrábe a všeho je nadbytek?  Tak to je tedy přežitek.

Přátelé, pojďte, oblečme sebe a naše domovy do pohody, klidu, míru  i radosti…

Jak se nám to podaří?

Obnovením jedné z tradic české země… l n ě n é  kouzlo.

Je s podivem, co takový bleděmodrý něžný kvítek umí…

Znáte něco lepšího po dlouhém stresujícím pracovním dni, než krátké osvěžení ve sprše a pak hurá do pohodlného domácího lněného šatu, který je vzdušný, nikde netlačí, nepotíte se v něm, v létě chladí a v zimě zase zahřívá?

Zaujala vás Dolna?

Její produkty nyní můžete zakoupit na Atelier.cz

Prohlédnout nabídku prodejce