zahrada v keramice

Zahrada v keramice: Hlína vás učí nespěchat, soustředit se a najít ten správný střed

V malebné chaloupce na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny ve své dílničce tvoří Jitka Sedláková keramické skvosty. Ačkoliv se ke keramice dostala až v dospělosti, hlína ji naprosto učarovala, a to nejen ta keramická. Její druhou velkou láskou je příroda – a proto Zahrada v keramice. Květináče, talíře, misky, hrníčky, ale i nejrůznější dekorace – poznejte, kdo stojí za těmito jedinečnými výrobky. Zahalte svou zahradu do keramiky.

Kdo se skrývá pod značkou ‘zahrada v keramice’? Prozraďte nám něco o sobě?

Pocházím z Brna, ale před časem jsem si našla kouzelnou chalupu (chaloupku) přesně na rozhraní krajů Vysočina a Jihomoravského. Nádherná krajina, lesy, vhodné pro dlouhé procházky se psem, sbírání bylin či květin a spousta inspirace. Najednou jsem měla místo, chuť, nápady, děti dospělé a prostě nastal ten správný čas.

Jak značka vznikla?

Mám dvě lásky. Přírodu – zahradu, květiny, vazby a pak samozřejmě hlínu. Vše se nabízelo samo. Nechtěla jsem volit jedno nebo druhé, proto jsem spojila květiny s hlínou. Jedno potřebuje druhé a krásně se doplňuje. Každá kytka si sama řekne, kde jí to bude nejlépe vyhovovat a také samozřejmě slušet. Tak vznikne ten správný květník vyrobený přímo pro ni. Proto Zahrada v keramice.

Měla jste ke kreativní činnosti blízko i v dětství?

Na základní škole mě učitelé přihlašovali do jakékoliv akce, kde jsem reprezentovala školu v tvoření. Zažila jsem tak období drhání, práce s chemlonem, výrobky z šustí a tak podobně.

Co pro vás znamená kreativita a aktivity s ní spojené? Vnímáte ji například jako nějaký způsob odpočinku?

To, co dělám, je pro mě způsob mého žití. Není to jen odpočinek – někdy je to i těžká, fyzická práce, jindy rutina (samozřejmě jen zdánlivá). Většinou ale těšení. Těším se z toho, že nápad, který se mi vylíhl v hlavě mohu zkusit vyrobit. Těším se z práce samotné a těším se na výsledek. Pak se vše spojí – práce, odpočinek a radost ze života.

Jak jste se dostala k práci s keramikou? Pamatujete si vaše první setkání s ní?

S hlínou jsem se potkala až jako dospělá. Čistě “náhodou” jsem získala možnost docházet do keramické dílničky, která nám byla odemknuta a my si tam mohli dělat, co jsme uměli.  A to jsme neuměli naprosto nic. Takže pokus–omyl.

Takovou možnost by dnes jistě některé zvídavé děti ocenily, je i vaše dílnička “odemknuta” dalším pokolením?

Ano. Provázím děti keramickým světem. Jsou naprosto bez zábran, milují hlínu, špinavé ruce a je velká radost je sledovat. Pak provozuji také keramiku pro dospělé, kteří se zde chodí odreagovat a vytvořit si vlastní doplněk do svého bytečku.

Pamatujete si na své začátky? Co byl váš první výtvor?

Jeden z prvních výrobků byla keramická ryba, která měla na hřbetu dírky, kam se navázaly  po výpalu provázky. Dodnes mi visí v koupelně. Má tam své místo a je prostě naše.

A proč jste zrovna zvolila tvorbu z keramiky? Lákala vás, popř. láká, tvorba z jiných materiálů?

Mě láká skoro všechno, co se kolem mne mihne. Nedávno jsem například byla na kurzu spékání skla. Vyrobila jsem si andělská křídla, ke kterým mám v plánu dotvořit i anděla. Pak jsem zkoušela vyrobit košík z pedigu. Ke kamarádce chodím zdobit velikonoční vajíčka slámou, drátuji a tak podobně.

Vnímáte nějaký rozdíl mezi keramikou pálenou v elektrické peci a tou v peci otápěné dřevem?

Pálím nejen v elektrické peci, ale také v peci otápěné dřevem. Jakmile jsem se jednou přichomýtla k výpalu v peci otápěné dřevem, byla jsem lapena. Je to dobrodružství od začátku až do konce. A to nejen do konce výpalu, který trvá mnoho a mnoho hodin. Můj první výpal trval 36 hodin. Po ukončení výpalu se pec musí nechat vychladnout několik dní a to teprve stoupá napětí a nervozita, jak výpal dopadl. Pak je to veliké překvapení, protože každý výpal je jedinečný a neopakovatelný. Nikdy nemáte stejný výrobek. Ten je ovlivněn nejen tím, jak jej vytočíte a naglazujete, ale hlavně tím, na které místo v peci ho uložíte, jak jej v ní natočíte, kudy jde oheň, kouř, popel, i to, jaké je zrovna počasí, nebo jakým dřevem se topí. Ve hře je pak ještě mnoho dalších faktorů.

Možná to bude moc laická otázka, ale existují různé druhy hlíny, ze které se dá tvořit? Pokud ano, jak se tyto druhy liší ve způsobu zpracování, vypalování apod., a se kterým typem vy osobně pracujete nejraději?

Ano, hlín je celá řada. Různí výrobci nabízejí různé druhy hlín. Ty se liší například složením. Existují jemné hlíny vhodné třeba pro točení na kruhu, dále jsou také hlíny s příměsí šamotu. Ty hrubší jsou zase vhodnější k modelování. Hlíny mají také rozmanitá zbarvení. Ve výsledku je pak důležitá doporučená teplota, na kterou se má daná hlína pálit.  

Hádám, že vypálením výrobku v peci proces tvorby nekončí. Co pak následuje? Jak probíhá například glazování vypálení keramiky? Co vše to obnáší?

Když vezmu celý proces opravdu od začátku, tak nejdřív si musím kus hlíny, se kterým chci tvořit, pořádně zpracovat a tzv. vyhnat bubliny. Pak vytočím třeba hrnek. Ten nechám zavadnout do tzv. koženého stavu – to znamená, že hrnek už je tak zavadlý, že se dá pohodlně držet, ale ještě není úplně suchý. Tento zavadlý hrnek dám opět na kruh a  obtočím ho. Upravím podední a dám mu konečnou podobu. Potom ještě zbývá přidělat ouško a hrnek může spokojeně schnout. Jakmile je opravdu suchý, jde do pece na přežah. To je první výpal na zhruba 900 °C, během kterého se zbaví vody. Poté je čas na glazování. Následně je třeba vše pěkně doretušovat a hup do pece na druhý, většinou i konečný, výpal.  Někdy probíhá i třetí výpal, ale během něj jde obvykle o obtisky a další dozdobení.

Musíte si před samotnou tvorbou načrtnout, co budete vyrábět, nebo následujete svou intuici a tvoříte tzv. naslepo?

Často se mi stává, že jdu lesem a vidím nějaký strom, pařez, větev nebo klidně i stín, ve kterém zahlédnu nějaký tvar. Jistě to znáte i vy. Třeba se zahledíte na mraky a zpozorujete v nich ptáka, zvíře nebo třeba draka. Inspirovat mě může také kůra stromů. Podnětů je spousta. Když ale začnu modelovat, hlína mě vede sama. Přestože obvykle nějaký záměr mám, výsledek bývá často překvapivý i pro mě.

Můžete čtenářům představit, jaké výrobky u vás mohou nejčastěji najít?

Jak už jsem psala, patří ke mně nejen hlína, ale také zahrada a květiny. Proto moc ráda tvořím květináče, misky a různé nádoby, které je možno osázet. Mám také samozřejmě užitnou keramiku, kterou mám všude v domě. U mě v kuchyni najdete téměř vše z keramiky. Hrnky, talíře, mísy i lžičky.

Co je pro práci s hlínou nejdůležitější?

Trpělivost. Hlína vás učí nespěchat, soustředit se a najít ten správný střed. Nemůže být po mém, ani po jejím. Musíme se spolu sžít, naladit se na sebe a respektovat se. Pak se hlína poddá a můžeme spolu začít tvořit.

Líbí se mi, že o hlíně mluvíte jako o živém organismus. Je to skutečně tak, že vám hlína občas přijde jako živá?

Hlína přece je živá. Skládá se z vody, jílů, hornin…  Rostou z ní stromy, rostliny, tráva…. Kde bychom byli bez hlíny?

Věnujete se kromě keramiky ještě jiné kreativní činnosti? Tvoříte jiné rukodělné produkty?

Věnuji se mimo jiné také floristice. Dělám různé květinové aranžmá, věnce, kytice a podobně.

Jak byste svou tvorbu charakterizovala?

Líbí se mi čisté tvary a jednoduché dekory. Proto miluji keramiku z pece otápěné dřevem.

V jednoduchosti je krása.

Nepřestanu obdivovat, kolik lidiček je u nás tak moc šikovných. Nabízejí opravdu krásné a precizně zpracované výrobky. Přede všemi smekám.
Jitka Sedláková "Zahrada v keramice"

Kde tvoříte?

Na své chaloupce mám jednu místnost vyhrazenou hlíně. Tam mám kruh, stůl, police, nářadí  a spoustu veledůležitých věcí, jako jsou formy, misky, náčrty, vrtáky, válečky, folie a další předměty.

Věnujete se tvorbě profesionálně, nebo je to pouze váš koníček?

Ještě donedávna to byl pouze koníček a chodila jsem do zaměstnání. Pak jsem přehodnotila svůj život a zvážila všechna pro a proti. Ačkoliv převažovalo proti, opustila jsem zaměstnání a vrhla se do nejistoty. Nyní mě živí částečně keramika a částečně floristika. Není to vůbec jednoduché, ale každý den si uvědomuji. jak jsem spokojená a šťastná, že je vše tak, jak má být.

Jezdíte prodávat keramiku na trhy, jarmarky, poutě a další podobné akce?

Zatím k prodeji využívám dva kanály. Jeden je internetové prostředí – Atelier.cz, Fler a Facebook. Druhý je osobní prodej na základě doporučení spokojených zákazníků .

Co děláte ve volném čase, když zrovna netvoříte?

Nemám volný čas. Je jen čas na život a ten si užívám. Čas s hlínou, na zahradě, v lese, s rodinou, s přáteli. Prostě jsem ráda, že jsem a užívám si každou chvilku tady.

Jak jste narazila na Atelier.cz?

Na Facebooku jsem zahlédla video se Sedlářkou Dankou, které mě zaujalo. Tak jsem nakoukla a našla Atelier.cz.

Líbí se vám Zahrada v keramice?

Výrobky zakoupíte na Atelier.cz.

Prohlédnout nabídku prodejce